vysoká škola
střední škola
nadání a nadaní
V České republice v současnosti neexistuje jednotná a dlouhodobá koncepce podpory a rozvoje nadání reflektující zahraniční srovnání a moderní výzkumy v oblasti pedagogiky a psychologie. Proto jsem se rozhodl vytvořit příručku pro nadané žáky a učitele středních škol, která by mohla napomoct orientaci v současných pojetích nadání a adekvátních možnostech (sebe)realizace. Obsahuje rozcestník možností a aktivit, které nadaní v naší zemi v oblasti akademických disciplín mají.
Labyrintem seberealizace
průvodce nadaného středoškoláka
Nadaní lidé tvoří zajímavou oblast zájmu pedagogů, psychologů, neurovědců či didaktiků po celém světě. Zatímco pro děti "na opačné straně spektra" máme vyvinutou alespoň nějakou metodiku, víme, jak bychom k nim měli přistupovat a existuje vzdělávací politika, která je nějakém způsobem plošně aplikována, pro nadané děti nic takového v České republice nemáme. Přitom nadané děti a dospělí jsou hybateli pokroku, přicházejí s originálními nápady a řešeními, tvoří klíčovou složku pro zachování a rozvoj společnosti.
Klasifikace nadání prochází v posledních 20–30 letech zásadní revizí, a to zejména na základě moderních neuro-zobrazovacích technik a výzkumů v oblasti kognitivní psychologie. Probíhají poměrně intenzivní diskuse nad rolí IQ a prostředí v projevech a rozvoji nadání, korelace mezi nadáním a duševními onemocněními (tzv. dvojí výjimečnost) či pozorování činnosti mozku různě nadaných jedinců. Na nadání tak lze pohlížet z několika perspektiv.
Snahou předkládané práce je pojednat o specifikách a projevech nadání, způsobech rozvoje nadání, přístupu k nadaným a možnostem jejich (sebe)realizace, a to na základě současných výzkumů a možností, které nadaní v ČR mají. Za nejdůležitější knihy věnující se tématu nadání v naší zemi považuji Nadané děti a jejich rozvoj Jiřího Mudráka (2015) a Život s vysokou inteligencí (2016) a Nadané dítě (2018) od Moniky Stehlíkové. Doplňkem mi pak byly publikace Nadané dítě autorů Franze Mönkse a Irene Ypenburg (2002), Nadání a nadaní Lenky Hříbkové (2009), Jak motivovat žáky ve fyzice se zaměřením na nadané Josefa Trny (2012) nebo časopis Svět Nadání.
Motivací pro sepsání této práce pro mě byly osobní i pedagogické zkušenosti. Vzhledem k diagnostice v pedagogicko-psychologické poradně za základní škole, přes úspěchy v projektových soutěžích na střední škole, až po současnou vědecko-pedagogickou dráhu na pomezí přírodních a humanitních věd. Před cca 15 lety neexistovala v ČR taková široká plejáda možností a příležitostí pro středoškoláky jako je tomu dnes. Ani problematice nadání obecně nebyla věnována taková pozornost. Přes množství mentoringových programů, stáží, přehlídek, soutěží, konferencí a ocenění, leží hlavní úkol v identifikaci a rozvoji nadaných na individuálním přístupu vyučujícího. Právě jemu a jeho žákům je určena tato příručka shrnující, jak doufám, to nejlepší z akademických disciplín, jakým se nadaný, motivovaný, či středoškolák s vysokým potenciálem, může věnovat. Příručka, kterou bych ve svém mládí sám ocenil.